Dalekozrakost (hypermetropie): Když je blízko rozmazané
Dalekozrakost, odborně nazývaná hypermetropie, je oční vada, která způsobuje rozmazané vidění na blízké vzdálenosti. Na rozdíl od krátkozrakosti, kde je problém s viděním do dálky, dalekozraký člověk může mít obtíže například při čtení, práci na počítači nebo jiných činnostech vyžadujících soustředění na blízké objekty.
Jak dalekozrakost vzniká?
Hypermetropie je způsobena tím, že se světelné paprsky sbíhají až za sítnicí místo přímo na ní. K tomu dochází obvykle ze dvou hlavních důvodů:
- Oko je příliš krátké – délka oční bulvy je menší, než by měla být.
- Rohovka nebo čočka neláme světlo dostatečně – jejich optická síla není dostatečně velká.
Mírná dalekozrakost může být přítomná u dětí, ale jejich oči mají často schopnost vadu kompenzovat zvýšenou akomodací (zaostřováním). S přibývajícím věkem se však tato schopnost oslabuje a projevy hypermetropie se stávají zřetelnějšími.
Jaké jsou důsledky dalekozrakosti?
- Rozmazané vidění na blízko – čtení nebo práce na blízko vyžaduje více námahy.
- Oční únava a bolesti hlavy – dlouhodobé napínání očních svalů při zaostřování může vést k únavě, bolesti očí či hlavy.
- U dětí může vést ke šilhání – pokud se oči nadměrně namáhají k dosažení ostrého obrazu.
Jak dalekozrakost řešit?
- Brýle nebo kontaktní čočky – korekční čočky s plusovými dioptriemi pomáhají světelné paprsky správně zaostřit na sítnici.
- Laserové operace – metody jako LASIK nebo PRK mohou upravit tvar rohovky a tím zlepšit optiku oka.
- Nitrooční čočky – při vyšších dioptriích lze vyměnit čočku za umělou nebo implantovat speciální čočku do oka.
Dalekozrakost je běžná oční vada, která se dá snadno korigovat. Pokud na sobě pozorujete rozmazané vidění na blízko nebo častou únavu očí, je vhodné navštívit očního lékaře a zjistit, zda nepotřebujete vhodnou korekci.